Speciál Radiožurnálu: Za změnu klimatu může člověk, potvrzují vědci. Vysokou uhlíkovou stopu má maso, čokoláda nebo káva
Až 86 % Čechů věří, že změna klimatu ovlivní svět. Jen 39 % ale čeká, že ji sami přímo pocítí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si pro projekt Rozděleni klimatem? nechal zpracovat Český rozhlas. Jak vážná je hrozba klimatických změn pro Českou republiku? Mají klimatologové k dispozici vědecké modely, co můžeme očekávat v nadcházejících letech? A jaké kroky bychom měli podniknout, abychom předešli nejhorším následkům?
Čtěte také
„Vědecká komunita nepochybuje o tom, že se klima na naší planetě mění. Zřejmě nejpřímějším důkazem jsou analýzy datových řad meteorologických prvků, případně na ně navázaných klimatických situací,“ upozorňuje profesor Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Klima se podle něj na planetě vždy měnilo. Současný vývoj je ale jiný. „Proč se nyní znepokojujeme? Důvodem je rychlost této změny. V současné době můžeme konstatovat, že za posledních 100 let se teplota změnila o jeden stupeň, to nemá přirozenou příčinu. Kamkoliv vstoupí moderní člověk, tam svou činností a odpadovou stopou naruší většinu přirozených vazeb, krajinu si přetvoří k obrazu svému, nerespektuje původní rovnováhu, a než mu dojde, co napáchal, bývá už většinou pozdě.“
Vědci se shodují, že za změnu klimatu může člověk.
profesor Zdeněk Žalud
Klima Čechy nerozděluje, zjistili vědci
A jak klimatickou změnu vnímají samotní lidé? Tým sociologů z agentur PAQ Research, STEM, CVVM a Sociologického ústavu Akademie věd na toto téma pro Český rozhlas připravil rozsáhlý výzkum. „Lidé v české veřejnosti se shodují na tom, že klimatická změna existuje a je způsobena člověkem, to si myslí 85 procent lidí,“ upozorňuje jeden z autorů průzkumu, sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.
„Dobrá zpráva je, že téma společnost nijak výrazně nerozděluje, rozdíly jsou z hlediska postojů poměrně stejné. V čem se jednotlivé skupiny liší, je vlastní spotřeba. Například bohatší lidé více cestují letadlem, naopak strádající třída má větší spotřebu z hlediska vytápění nebo energií.“
Jaké konkrétní kroky v boji proti klimatické změně plánují čeští politici? Snižuje se množství vody, které je česká krajina schopna zadržovat? A co může pro snížení vlastní uhlíkové stopy udělat každý z nás? Poslechněte si celý speciál.
Hosty Tomáše Pancíře byli:
- Zdeněk Žalud, Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe);
- Martin Buchtík, sociolog;
- Dana Balcarová, poslankyně za Českou pirátskou stranu;
- Richard Brabec, ministr životního prostředí;
- Bohumír Jánský, český geograf a hydrolog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy;
- Daniel Prokop, sociolog, zakladatel společnosti PAQ Research;
- Barbora Kebová, z organizace Zachraň jídlo;
- Paulína Tabery, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR;
- Josef Smola, architekt a spoluzakladatel Centra pasivního domu.
Související
-
Rozděleni klimatem? Reportážní seriál Radiožurnálu se ptá, jak Čechy trápí starosti o planetu
Většina Čechů bere změnu klimatu vážně a 63 % navrhuje začít s jejím řešením hned. Jsou ale Češi ochotni přejít od slov k činům? Nalaďte si Ranní Radiožurnál vždy v 8:50.
-
Rozděleni klimatem: Češi se nejvíc bojí sucha a migrace. Stále ale doufají, že jim se změny vyhnou
Řadu dílčích ekologických problémů Češi vnímají jako větší riziko než samotnou klimatickou krizi. Sociolog Martin Buchtík objasňuje zdánlivě paradoxní zjištění z průzkumu Českého rozhlasu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
